Pokoj 11 – František Pospíšil
Pokoj 11 - František Pospíšil
Počet lůžek: 4 Vysoušeč vlasů Minibar TV Wi-fi
POPIS POKOJE
Pokoj Františka Pospíšila je čtyřlůžkový pokoj se sprchou, vysoušečem vlasů, minibarem, TV s dálkovým ovládáním a barevnými sedacími pytli pro příjemné posezení. Je laděn do pastelových barev, které korespondují s logem hotelu. Z pokoje je výhled na Aquapark Kladno.
Previous image
Next image
Pokoj Františka Pospíšila
Číslo 11 (číslo pokoje představuje číslo jeho dresu)
František POSPÍŠIL (* 2. 4. 1944)
Číslo 11 (číslo pokoje představuje číslo jeho dresu)
František Pospíšil
hokejový obránce, odchovanec unhošťského a kladenského hokeje, legenda československého hokeje, trojnásobný mistr světa, čtyřnásobný mistr republiky jako hráč, jednou jako trenér, klubový mistr Evropy, finalista Kanadského poháru, dlouholetý kapitán kladenského a reprezentačního týmu, člen Síně slávy českého hokeje, dvojnásobný vítěz Zlaté hokejky.
hokejový obránce, odchovanec unhošťského a kladenského hokeje, legenda československého hokeje, trojnásobný mistr světa, čtyřnásobný mistr republiky jako hráč, jednou jako trenér, klubový mistr Evropy, finalista Kanadského poháru, dlouholetý kapitán kladenského a reprezentačního týmu, člen Síně slávy českého hokeje, dvojnásobný vítěz Zlaté hokejky.
František POSPÍŠIL (* 2. 4. 1944)
Rodák z Unhoště u Kladna; s hokejem začínal v roce 1955 v žácích unhošťského Dynama, aby pak o tři roky později přestoupil do dorostu PZ Kladno; na podzim roku 1961 poprvé v nezvyklé roli útočníka nastoupil v dresu ligového mužstva SONP Kladno a hned skóroval; za Kladno v 17 ligových ročnících odehrál 622 ligových utkání, skóroval 134x.
V mezinárodních zápasech za kladenské mužstvo nastoupil 140x, gólově úspěšně zakončil 56x; s Kladnem vyválčil mezi lety 1975 a 1978 4x titul mistra republiky, k tomu na začátku 70. let dva bronzy; tým s paní Poldi na hrudi dovedl až k slavnému finálovému vítězství nad Spartakem Moskva v PMEZ.
V roce 1980 se radovali společně s Josefem Vimmerem jako trenéři z doposud posledního mistrovského titulu kladenského hokeje, v trenérské pozici F. Pospíšil dovedl mužstvo i ke druhému a třetímu místu v lize; s posíleným Kladnem absolvoval na přelomu let 1977 a 1978 slavný zájezd do USA a Kanady, kde odehrál čtyři velmi úspěšné zápasy s týmy NHL a WHA.
Za reprezentační mužstvo Československa odehrál 262 utkání, skóroval 25x; zúčastnil se 11 mistrovství světa, zimních olympijských her v Grenoblu 1968, Sapporu 1972, Innsbrucku 1976; z olympiád přivezl dvě stříbra a jeden bronz, třikrát jako kapitán dovedl národní tým k titulu mistrů světa (Praha 1972, Katovice 1976, Vídeň 1977); mimo to získal na světových kláních tři stříbrné a tři bronzové medaile; na světových šampionátech byl třikrát nominován do „All Star týmu“ a dvakrát byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje; v roli kapitána je finalistou 1. ročníku Kanadského poháru v roce 1976.
Jeden z nejlepších československých hokejových obránců všech dob, rytíř na ledě, zvítězil v anketě týdeníku Gól – Zlatá hokejka v letech 1971 a 1972; v zahraničí působil v německém Landshutu; mimo Kladno trénoval v tuzemsku Litvínov a Louny, v zahraničí italskou Cortinu d’Ampezzo, Furukawa Denko v Japonsku a v letech 1986 až 1988 jako asistent Jána Staršího československou reprezentaci; trénoval kladenskou mládež, v letech 1996–2000 byl generálním manažerem kladenského klubu.
V mezinárodních zápasech za kladenské mužstvo nastoupil 140x, gólově úspěšně zakončil 56x; s Kladnem vyválčil mezi lety 1975 a 1978 4x titul mistra republiky, k tomu na začátku 70. let dva bronzy; tým s paní Poldi na hrudi dovedl až k slavnému finálovému vítězství nad Spartakem Moskva v PMEZ.
V roce 1980 se radovali společně s Josefem Vimmerem jako trenéři z doposud posledního mistrovského titulu kladenského hokeje, v trenérské pozici F. Pospíšil dovedl mužstvo i ke druhému a třetímu místu v lize; s posíleným Kladnem absolvoval na přelomu let 1977 a 1978 slavný zájezd do USA a Kanady, kde odehrál čtyři velmi úspěšné zápasy s týmy NHL a WHA.
Za reprezentační mužstvo Československa odehrál 262 utkání, skóroval 25x; zúčastnil se 11 mistrovství světa, zimních olympijských her v Grenoblu 1968, Sapporu 1972, Innsbrucku 1976; z olympiád přivezl dvě stříbra a jeden bronz, třikrát jako kapitán dovedl národní tým k titulu mistrů světa (Praha 1972, Katovice 1976, Vídeň 1977); mimo to získal na světových kláních tři stříbrné a tři bronzové medaile; na světových šampionátech byl třikrát nominován do „All Star týmu“ a dvakrát byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje; v roli kapitána je finalistou 1. ročníku Kanadského poháru v roce 1976.
Jeden z nejlepších československých hokejových obránců všech dob, rytíř na ledě, zvítězil v anketě týdeníku Gól – Zlatá hokejka v letech 1971 a 1972; v zahraničí působil v německém Landshutu; mimo Kladno trénoval v tuzemsku Litvínov a Louny, v zahraničí italskou Cortinu d’Ampezzo, Furukawa Denko v Japonsku a v letech 1986 až 1988 jako asistent Jána Staršího československou reprezentaci; trénoval kladenskou mládež, v letech 1996–2000 byl generálním manažerem kladenského klubu.
Comments are closed.